Bábovka
Upekla jsem bábovku. Svoji první. První bábovku. Po sérii muffinek a cookiesek a ... jinejch koláčů. A musím uznat, že se mi dost povedla. Maminka prohlásila, že sice ví, že jsem šikovná, ale že až tak!? To mě opravdu potěšilo. Na to jsem jí odpověděla, že mám být po kom. Určitě by Ti taky chutnala. Byla dvojbarevná a s pudingem. I čumák se olizoval až za ušima!
Minulý pátek jsem byla na takové... řekněme "párty". Pozvala mě spolužačka, že nějaká její kamarádka pořádá oslavu narozenin ve stylu 20. let minulého století. A že jsou všichni srdečně zváni. Tak jsem šla. Bylo to úchvatné! Konalo se to ve městě v jedné kavárně. Když jsme tam přišly, měla jsem pocit, že jsme se skutečně vrátily v čase. Dostaly jsme víno a byly jsme uvedeny k stolu. Jak jsem tam tak seděla a pozorovala, co se kolem děje - jak všechny slečny jsou oděny v překrásný šat, pánové v obleky, někteří dokonce v rukou svíraje hůlku!, se spolu baví, hraje hudba, někteří tancují a smějí se... - najednou na mě dýchla atmosféra tajného spolku nenápadně plánujícího revoluci. Bylo to vskutku okouzlující. Škoda, že Ti to nemůžu popsat osobně... chybí mi tu ruce a nohy a barvy a vůně a... energie... A Ty.