Erich Fromm

  1. Smrt je v životě opravdu jistotou.
  2. Milovat znamená uzavřít smlouvu a nemít záruku jejího dodržení, rozdávat se celý v naději, že nebude zneužito naší důvěřivosti a dostaneme vráceno stejné množství dobrodiní.
  3. Kdo nic neví, nic nemiluje. Kdo nic neumí, nic nechápe. Kdo nic nechápe, je bezcenný. Ale ten kdo chápe, ten i miluje, všímá si, vidí. Čím hlubší poznání, tím větší láska. Kdokoli si představuje, že všechny plody dozrávají s jahodami, neví nic o hroznech.
  4. Člověk má sklon k destruktivnímu a sadistickému násilí právě proto, že je člověkem, že není věcí, a že se tedy musí pokusit život aspoň zničit, nemůže-li jej vytvářet.
  5. Láska je jediná a uspokojivá odpověď na otázku lidského bytí.
  6. Svoboda není nic jiného než schopnost následovat hlas rozumu, zdraví, dobrotivosti, svědomí proti hlasu iracionálních vášní.
  7. Sobeckost a sebeláska zdaleka nejsou totéž, naopak jsou to protiklady. Sobecký člověk se nemiluje příliš, nýbrž příliš málo. Ve skutečnosti se nenávidí.
  8. Láska je akt víry, a kdo je slabý ve víře, je slabý také v lásce.
  9. Svoboda člověka záleží v jeho možnosti volit mezi existujícími reálnými alternativami.
  10. Člověk není věc; stane-li se věcí, je zničen; dříve však, než k tomu dojde, stává se zoufalcem, desperádem a odpůrcem života.
  11. Milovat je osobní zážitek, který může každý mít sám ze sebe.
  12. Člověk se může spoléhat sám na sebe, nepotřebuje žádných zjevení a žádné církevní autority k tomu, aby věděl, co je dobré a co je zlé.

  13. Abychom se bránili hlouposti, k tomu nepotřebujeme víc intelektu, ale jiný druh charakteru, potřebujeme nezávislé lidi, kteří vyhledávají dobrodružství a milují život.

  14. Dávat je největší výraz moci.Člověk je jediným zvířetem, které se může nudit, pociťovat nespokojenost a cítit se vyhnaným z ráje.

  15. Láska je umění; na světě není nic důležitějšího, než se tomuto umění naučit.

  16. Ženy jsou rovnoprávné, protože již nejsou odlišné.

  17. Člověk je nejbezmocnější ze všech zvířat, avšak tato biologická slabost je současně základnou jeho síly, protože je primární příčinou rozvoje všech specificky lidských vlastností.

  18. Člověk existuje ve stavu stálé a nevyhnutelné nevyrovnanosti.

  19. Svoboda je břemeno, břemeno rozhodování.

  20. Člověk je v přírodě podřízen jejímu diktátu, jejím nahodilostem, avšak zároveň tuto přírodu překračuje, poněvadž postrádá onu nevědomost, jež činí z živočicha její součást, něco, co je s ní jedno.