Šlechtění rostlin
Šlechtění rostlin je dlouhotrvající proces, při kterém jde v podstatě o křížení dvou nejlepších jedinců téhož druhu, a tím vytváření jedince ještě lepšího (např. s lepší barvou, vůní, velikostí). Jeho cílem je vytvořit novou odrůdu. Je to proces, při kterém "přirozenou" cestou ovlivňujeme genetickou informaci vnějšími podmínkami.
Historie
Historie šlechtění určitých rostlin má kořeny už v starověké Číně a Japonsku. Šlechtění bylo do doby objevení zákonitosti křížení Gregorem Mendelem jen otázkou náhody. Při šlechtění se používal výběr nebo křížení víceméně podle "citu". Výběr může být buď pozitivní (pro množení vybereme nejvhodnější jedince) nebo negativní (nejméně vhodné jedince vyřadíme). Dnes už díky Linného objevu pohlaví rostlin a Mendelova objevu zákonitosti křížení šlechtíme rostliny s předpokládaným cílem.
Rizika
Šlechtitelských úspěchů lze docílit také tzv. metodou mutačního šlechtění, kdy mutací, chybou při přenosu dědičné informace, docílenou např. prostřednictvím chemikálií nebo zářením, získáme odrůdu s požadovanými vlastnostmi. K nám se dováží mutačně vyšlechtěné např. růžové bezjaderné greapfruty, halotolerantní rýže a mnoho jiných. U nás byl např. pomocí RTG záření vyšlechtěn ječmen. Bohužel se nám někdy spolu s žádoucím genem dostane do rostlin také gen nežádoucí, který se projeví na potomstvu rostliny. V některých případech jsou rostliny natolik přešlechtěné, že se nedokážou samy bránit proti škůdcům a na bitevní pole přicházejí vědci např. v podobě genetického inženýrství.
Příklady šlechtění
Šlechtěním se zabývají profesionální šlechtitelé odpovídajících institucí nebo amaterští drobní pěstitelé (nejčastěji výběrem). Příkladem domácího šlechtění může být například pěstování okurek se snahou získat odrůdy s nejlepší imunitou nebo odolné vůči chladu. Příkladem šlechtění okrasných rostlin v domácích podmínkách můžou být orchideje – ve své podstatě jde jen o to vybrat správné rostliny a přenést pyl z tyčinek jedné na pestík druhé a počkat si, zda se v semeníku vytvoří semena. V dnešní době je většina potravin, které běžně konzumujeme šlechtěná různými metodami a stejně tak i mnoho okrasných rostlin. S nešlechtěnými rostlinami se setkáváme především ve volné přírodě. Nešlechtěné rostliny najdeme výjimečně i v naší kuchyni, skvělým příkladem je špalda, nešlechtěná pšenice.
Genetická modifikace rostlin
Genetická modifikace (GM) rostlin je v podstatě vědomé zasahování do DNA rostliny, proto, abychom u ní pozměnili nějakou její vlastnost, buď přidali, nebo odstranili. Narozdíl od "obyčejného" šlechtění je podstatné to, že jsme si úmyslně vybrali určitou vlastnost (odolnost proti škůdcům, chorobám, plevelům, odolnost vůči suchu, nadměrné vláze, chladu, horku, zasolení půdy, vysoké intenzitě světla, nebo zvýšení nutriční hodnoty) se kterou manipulujeme nepřirozenou cestou. Nové je také to, že můžeme křížit rostliny jiných druhů, případně i rodů, což klasické šlechtění neumožňovalo.
Historie
Historie genetické modifikace sahá do 50.let 20.století, kdy byla objevena DNA. Dalším zlomem jsou 70.léta 20.století – vědcům se podařilo izolovat jednotlivé geny a přenést je do buněk jiného organismu. Tím se otevřela možnost změnit genetický kód a tím získat nové (odstranit neužitečné) vlastnosti. První vyprodukovanou GM rostlinou se stalo v roce 1994 v USA rajče. Od roku 1996 se začaly pěstovat GM zemědělské plodiny – především kukuřice, sója, bavlník nebo řepka olejná, v menší míře potom brambory, rýže, cukrová řepa a rajčata.
Rozšíření
Celkem se GM rostliny pěstují ve 23 státech – 11 vyspělých a 12 rozvojových. Největšími pěstiteli jsou USA, Argentina a Brazílie. Česká republika pěstuje GM rostliny na půdě o rozloze menší než 0,1 milionů hektarů.
GM rostliny v Česku
První a jedinou GM plodinou, kterou u nás v roce 2005 povolili komerčně pěstovat byla kukuřice americké firmy Monsanto. V březnu 2010 bylo schváleno pěstování modifikované brambory Amflora německé firmy BASF, kterou lze použít jako krmivo pro zvířata, nesmí však být prodávána jako potrava pro lidi. Na malé rozloze je povoleno pěstování čistě vědeckých projektů jako jsou pokusy s GM lnem, výzkum odolnosti ovocných stromů proti virovým chorobám nebo práce s tabákem (pokusy na Přírodovědecké fakultě University Karlovy). I když v EU není povoleno pěstování např. GM sóji, na pultech našich obchodů se můžeme setkat s olejem vyrobeným z této sóji. Takovýto produkt ovšem musí být podle zákona pečlivě označen.
Rizika
V souvislosti s GM rostlinami se také hovoří o rizicích, které tyto rostliny představují pro svět. Mohli bychom tyto rizika rozdělit do dvou skupim: 1) vliv na zdraví člověka a zvířat (toxicita, alergenita), 2) důsledky pro životní prostředí (např. vznik agresivních plevelů se zvýšenou odolností k nemocem či vnějším stresům). Navzdory těmto a možná i jiným rizikům světová zdravotnická organizace WHO označila GM potraviny za bezpečné. A jaká je tedy pravda, jsou nebezpečné, nebo ne?
Instituce
Existují přímo instituce zabývající se šlechtěním rostlin, u nás to jsou např. firmy AGROGEN a SEMO, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, a jiné. Šlechtěním a pěstováním vyšlechtěných rostlin se zabývají i botanické zahrady a zahradnické školky nebo přímo laboratoře vysokých škol jako např. Mendelova univerzita či Masarykova univerzita v Brně. Na těchto univerzitách se vyučuje několik oborů, které se zabývají oblastí genetiky rostlin, šlechtitelskou problematikou a okrasným školkařstvím.
Pokusy s GM rostlinami provádějí např. instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby, Zemědělský výzkumný ústav nebo Přírodovědecká fakulta UK. Veškeré pěstování GM plodin na polích podléhají přísným pravidlům jako např. minimalní vzdálenost od pole se stejnou plodinou.
Zdroje:
https://www.vejska.cz/studijni-materialy/0827
https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2010/Bi7240
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovaný_organismus#GM_rostliny
https://www.mendelmuseum.muni.cz/cz/historie-slechteni-na-morave/
https://www.strube-dieckmann.cz/Co%20jsou%20geneticke%20modifikace%20a%20proc%20vlastne%20s%20geny%20manipulujeme.htm
https://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005060011
https://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/10563/11503/macháčková_2010_bp.pdf?sequence=1
https://www.biotrin.cz/czpages/opn028.htm
https://www.edb.cz/Detail.aspx?L=CZ&SML=5200560006000
https://www.semo.cz/homegardencz/index.php?t=kontakty
https://jak-pestovat-orchideje-doma.cz/slechteni-orchideje
https://www.ireceptar.cz/zahrada/choroby-a-skudci/slechteni-odolnych-okurek/