Svoboda člověka je neustále křehkou otázkou. Kolik svobody jeden člověk zvládne snést? Kolik svobody dokáže kontrolovat? „Svoboda není nic jiného než schopnost následovat hlas rozumu, zdraví, dobrotivosti, svědomí proti hlasu iracionálních vášní.“ (Erich Fromm) Toto je taková velmi „klasicistická“ myšlenka, nemyslíte? Nicméně… pravdivá. Pokud člověka zmítají vášně, nedokáže se sám ovládat. Potom jedná v afektu a může někomu ublížit… Svoboda „musí“ mít hranice. A ve státě je určuje Ústava (www.youtube.com/watch?v=XxmjpC5QhM0).
A tak přišel ten osudný den,
jenž chvíli se zdál býti krásným.
Ráno jsem vyšla z chalupy ven,
projít se na louku. A tím
určila jsem si osud svůj.
Slunce stálo nad obzorem
a přes zlatou oblohu se přehnal sokol tvůj.
V letu se koukl na mě spalujícím pohledem
a vzápětí se střemhlav vrhl k mému srdci.
Od té doby zdají se mi krásné všechny noci,
neboť vím, že už mi neublíží
ten denní přízrak plný peří.