Ano a zde je pokus o vysvětlení, co to vlastně ta „touha“ je. Přečtěte, zkritizujte… Ať se vám líbí.
Touha je zvláštní pohled mezi mužem a ženou,
touha je víno, které spolu k půlnoci pijí,
touha je to, když on ji vidí obnaženou,
touha je chtíč, který ho k ní pojí.
Touha je měsíční svit do pokoje zářící,
touha je oheň v krbu hořící,
touha je napětí pod kůží jiskřící,
touha je vášeň v žilách proudící.
Touha je chladný vítr horkou tvář hladíce,
touha je teplý déšť do vlasů se vplétající,
touha je ruka ruku míjejíce,
touha je jed krví vonící.
Touha je bolest v srdci,
touha je naděj v hlase,
touha je bezmoc v očích,
touha je chvění v prstech.
Touha je hloubka v očích plných zármutku,
touha je pocit nicotného stesku,
touha je vodopád plný doteků,
touha je smršt něžných polibků.
Touha je žár spalující duši.
Touha nedbá morálky a toho, co se sluší.
Touha ovládá naše životy.
Touha je neustálý pocit nejistoty.
Touha se pouze tváří nevině.
Přitom se jak hladová lvice k tobě plíží.
Ona si myslí, že ji nikdy nikdo nesvrhne
Ale to se velmi mýlí!
(Jednou se to někomu podaří
– svrhnout tu čarodějnici zlou –
a až se tak stane, celý svět zazáří
když zjistí, že ji má pod kontrolou!)
Touha není láska!
Touha je zlost,
chtíč,
tón,
smích,
stesk,
chuť,
pláč,
sten ...
Touha je život!